Strašilky
V dřívější době jsme jich měli v bytě mnohem více druhů i přes 500 jedinců. V tenhle moment má přítel pouze jeden druh a to předpokládám že
Eurycantha insularis
původní název Eurycantha coriacea
(Redtenbacher 1908)
Podčeleď |
Eurycanthinae |
|||
Rozšíření |
stromy a křoviny deštného pralesa Papuy-Nové Guineje a severní Austrálie, |
|||
Vzhled |
bezkřídlý druh, menší než příbuzný druh Eurycantha calcarata |
|||
|
samička |
max.délka - 11cm |
||
|
sameček |
max.délka - 8cm, na rozdíl od E.calcarata nemá velký trn na stehnech |
||
Potrava |
listy ostružiníku, břečťanu, hlohu, dubu, růže, buku, maliníku, lísky |
|||
Rozmnožování |
|
pohlavně, v chovech často přechází v partenogenetickou linii |
||
vajíčka |
válcovitá, šedohnědě mramorovaná, o velikosti 7x4mm, velmi podobná druhu E.calcarata |
|||
inkubační doba |
|
3-5 měsíců |
||
nymfy |
líhnou se asi 1,5-2cm velké hnědé nymfy, |
|||
Chov |
|
středně vlhké nebo i suché insektárium, potřebují mít ale přístup k vodě, protože hodně a často pijí, nádoby s krmivem je dobré utěsnit, aby se strašilky, které hledají vodu neutopily; |